Rubrika: Novinky

HMOTNOST: 3-5,5 kg SRST: rovná HLAVA: Mají půvabnou, jemně urostlou , úzkou lebku klínovitého tvaru. Čumák i profil vytváří rovný úhel. NOS: UŠI: Velké a špičaté, na vnitřní straně bez vlasů, na konečkách – střapečky. OČI: zelené, mandlové TĚLO: Končetiny ztepilé a dlouhé. Tlapy oválné, dosti úzké. Strop nosu i spodní část mohou být šedě-modré. OCAS: Poměrně dlouhý, s (ostrým) špičatým koncem. Barva je čistě modrá, rovnoměrná, bez jakýchkoliv odstínů. ZVLÁŠTNOSTI: Hlavní odlišnost (výjimka) modrých koček – krátká lesklá srst stejné modré barvy s nepodvojným prokvétajícím třpytem. VADY: Bílé skvrny, pruhovanost, těžká kostra, žlutá barva očí, siamský typ.

Continue reading

Continue reading

Jednou týdně je nutné ruskou modrou kočku rozčesávat nejdříve proti srsti a následně po srsti, hladce učesat a promačkat ručníkem „tam i zpět“. Muchlat každých 5 minut.    

Continue reading

PLEMENO: krátkosrstá kočka   CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ: GCCF, FIFé, CFA,TICA PŮVOD: Její domovinou je Rusko. Podle pověsti se jejich šířením zabývala Kateřina II. a na výpravy je brali již i vikingové. Načež se kočky dostaly i do Evropy (Velké Británie). Rozšířená selekce je začala odnášet k „modrému zahraničnímu (cizímu) druhu (typu)“ krátkosrstých koček, a místní k – „modrému britskému typu“. V USA se ruská modrá kočka objevila poprvé v roce 1900. Existuje dlouhosrstý druh modré ruské kočky, který se jmenuje „nibelung“. Ve 40.letech 20.století těmto zvířatům doplnili siamskou krev a svůj současný vzhled a měly již v roce…

Continue reading

Ruská modrá kočka se vyznačuje svojí oddaností svému majiteli a jeho společnosti, což demonstrují svým typickým chováním, vstávají na zadní (panáčkují), objímají jeho nohy a zároveň typicky mňoukají. Tato ruská  kočka vlastní ohromující lovecký instinkt, skokem do dálky. Má typickou také zvláštní osobní hygienu.

Continue reading