Ruská modrá kočka pod lupou

PLEMENO:
krátkosrstá kočka
 

CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
GCCF, FIFé, CFA,TICA

PŮVOD:
Její domovinou je Rusko.
Podle pověsti se jejich šířením zabývala Kateřina II. a na výpravy je brali již i vikingové. Načež se kočky dostaly i do Evropy (Velké Británie). Rozšířená selekce je začala odnášet k „modrému zahraničnímu (cizímu) druhu (typu)“ krátkosrstých koček, a místní k – „modrému britskému typu“. V USA se ruská modrá kočka objevila poprvé v roce 1900. Existuje dlouhosrstý druh modré ruské kočky, který se jmenuje „nibelung“. Ve 40.letech 20.století těmto zvířatům doplnili siamskou krev a svůj současný vzhled a měly již v roce 1965. Po druhé světové válce hrozil kočce zánik. Avšak ve Velké Británii se ale vysoce oceňovala, a proto se učinila všechna opatření k záchraně plemene a jejího zušlechtění a zdokonalení.